Těšila jsem se na tradiční závod a najednou je to otázka historie.
Ani nevím, co bych o Janovské 11 napsala. Bylo krásně, teplo, sluníčko, na start jsem mohla přijet na kole. Běželo se mi dobře. Obhájila jsem loňské vítězství a vylepšila svůj čas téměř o 2 minuty, což bylo dáno především krásným počasím.
Plynule po závodě jsem navázala na plavecké soustředění s „áčkovou“ skupinou u nás v jabloneckém bazénu. V neděli vyplavání, ale od pondělí už jsem se připojila do plného tempa s ostatními. Přestože jsem musela díky škole a rehabilitačnímu cvičení v Praze 2 tréninky vynechat, naplavala jsem během týdne 55,6km. Jednalo se za den o dvakrát 2 hodiny ve vodě a k tomu ještě obden kruhový trénink v tělocvičně. Věděla jsem, že soustředění v domácích podmínkách je vždy náročnější, protože je těžké se odprostit od věcí kolem, ale přesto jsem si ho díky pestré skladbě tréninků moc užila. Chtěla bych poděkovat Štěpánovi, který měl s námi celý týden trpělivost. Ráda si vzpomenu na jeho připomínku „Léto už se nevrátí. Noste všichni čepice, aby týdenní dřina nevyšla vniveč.“