Stejně tak jako loni mám i letos to štěstí závodit za Krefeld Kanu Klub v nejvyšší německé triatlonové soutěží a to v Bundeslize.
Série odstartovala pro mě dosti netradičním závodem. Jednalo se o soutěž družstev na tratích sprint-triatlonu (0,8-26-5,5km), kde celkově 3 závodnice musí doběhnout do cíle společně. To však nebyla jediná neobvyklost tohoto závodu. Plavalo se ve venkovním bazénu formou štafety na 4x200m. Postupně jsme plavaly své úseky a společně čekaly na poslední členku. Já jsem plavala 3. úsek, což bylo asi nejlepší. Jelikož nám počasí moc nepřálo – pršelo a bylo 10 stupňů, měla jsem čas si v klidu obléct cyklistickou vestičku. Na kole jsme musely jet opět pohromadě, ale zároveň bylo povoleno hákování mezi ostatními týmy. Bohužel se nám nepodařilo zachytit první balík a tak jsme byly dojety druhým balíkem, ve kterém jsme spíš odpočívaly. Po kole jsem do běhu jsem nastupovala odpočatá. Běželo se mi výborně a snažila jsem se holkám pomáhat, jak jen to šlo – občas tlačením do zad nebo taháním za ruku. Byla to velmi zajímavá zkušenost. Někdy bylo náročné sladit se se zbytkem týmu, ale celkově bylo parádní prožívat závod v týmovém duchu. Triatlon je čistě individuálním sportem a tak jsem si tuto zkušenost příjemně užila. Děkuji klubu za parádní víkend, který jsem mohla prožít i v doprovodu Mého mechanika ;-)
Příští týden se těším na Evropský pohár do Bratislavy, který se pojede rovněž na polovičních tratích.
Nachystané stroje. Irině jsem půjčila svoje náhradní zadní kolo, protože její kolo dostalo zřejmě ránu během přepravy v letadle.
Naprosté sehrání týmu :-)