Gran Canaria, Jižní Afrika a letos konečně moje oblíbená Fuerteventura. Přestože situace ve světě cestování nedoporučuje, bylo potřeba změnit tréninkovou destinaci. Zima byla již dostatečně dlouhá, dny krátké a sluníčka málo. Zpětně jsem moc vděčná za to, že jsem se i letos mohla přidat k národnímu týmu elitní švýcarské reprezentace v triatlonu.
Společně jsme strávili 3 týdny konzistentního tréninku v pro triatlonisty velmi známém komplexu Las Playitas. Pro mě osobně neexistuje lepší místo pro trénink triatlonu. Menší provoz, ohleduplní řidiči, nekonečné množství běžeckých stezek a venkovní vyhřívaná padesátka. Naše skupina byla početná celkově 20 atletů a z toho silné ženské zastoupení. Většinu intenzity jsem tak absolvovala společně s dalšími sedmi atletkami. Člověk se v tom tak nikdy necítil sám.
Celkově jsme na Fuerte zvládli odpracovat 60 tréninkových jednotek. Krom jednoho běžeckého tréninku jsem splnila vše, co bylo v plánu. Největší radost mám z kvality, které bylo doopravdy hodně. Ve vodě jsme každý týden strávili 8 hodin – pondělí a pátek to byly intenzivní „threshold“ motivy, ve středu klasické plavání na čas „speed“ a zbytek aerobní plavání se zaměřením rozvoje vytrvalosti či techniky. Na kole jsme v průměru seděli 12 hodin týdně – začátkem týdne to byl trénink nástupů, ve čtvrtek skupinová časovka „chain gang“, jednou do týdne nácvik techniky jízdy „cornering“ a zbytek obecná vytrvalost či regenerace. Běhu jsme se věnovali každý den, celkově zhruba 6 hodin týdně – úterý bylo vždy ve znamení kratších intervalů a v sobotu delších intervalový motiv. K tomu dvakrát až třikrát stabilizační posilovací cvičení především s využitím váhy vlastního těla.
